Historie a poslání IBO.
Jejím zakladatelem byl vlámský řádový kněz P.Werenfried van Straaten,
který nedávno oslavil své devadesáté narozeniny a krátce na to
zemřel. Známý byl pod přezdívkou "Speckpater", když před
více jak padesáti lety proslul svým bezmezným nasazením v oblasti
humanitární pomoci. Při jednom setkaní s malým děvčátkem,
které mu bezelstně řeklo, ze nemají stěnu, na kterou by si mohla
pověsit obrázek, který od něj při obdržení jeho balíčku pomoci
ještě navíc dostalo, pojal myšlenku, humanitární pomoc realizovat taky formou
výstavby obydlí pro tyto chudáky.
Organizace se velmi rychle rozšířila do většiny zemí Evropy a
již dlouhou dobu je IBO členem "Coordinating Committee for International
Voluntary Service" při UNESCO. Za 50 let své existence IBO bylo
vysláno statisíce dobrovolníků na pomoc při výstavbě nebo
opravách charitativnich objektů, sakrálních objektů, obydlí pro
chudé a mnohočetné rodiny, pro minoritní
vrstvy obyvatelstva, při výstavbě kluboven a středisek mládeže a
dalších bohulibých staveb. I v České republice pomáhali a
pomáhají dobrovolnici IBO na mnoha místech.
Jak vypadá tato pomoc?
IBO hledá a vybírá vhodné projekty a organizuje potřebné
dobrovolníky na pomoc při jejich realizaci. V roce 2001 bylo
schváleno 158 projektů, v roce 2002 dokonce 230 projektů ve 21
nejrůznějších zemích.
Je několik typu dobrovolné pomoci. Běžné turnusy v období od
června do záři trvají většinou 3 týdny, což je po zkušenostech
optimální čas na to, aby se skupina dobrovolníků většinou v
počtu 6 až 12 lidí dokonale sehrála. Pro zájemce, kteří nemohou vynaložit tolik dovolené se snaží IBO organizovat i turnusy čtrnáctidenní. Jsou
však i dlouhodobé turnusy v délce až jeden rok.
Jaký motiv má tato pomoc?
"Pomohu! Nebudu o pomoci jenom mluvit. "
Kde se pomáhá?
Pomáhá se tam, kde je to nutné a možné. O prázdninách, o
dovolené, bezúplatně Vždy v mezinárodně složených skupinách. Spolu se
pracuje, žije, učí se. IBO není klub k debatování a
meditování, je to minimálně 8 hodin práce denně, přesto
zbývá dostatek času i na debaty a zábavu. Dobrovolná pomoc IBO
znamená i převzetí zodpovědnosti za sebe i za druhé,
získání
komunikativních schopností, vyvíjení iniciativy. Samozřejmě zde hraje roli i sklon k
dobrodružství, touha poznat jiné země, jiné národy. To není nic
negativního. Nesmi se však zapomenout, ze se zde i velmi tvrdě pracuje,
večer často bolí ruce, záda. Ale usíná se s dobrým pocitem
být užitečným. IBO je příspěvek k dorozumění mezi národy.
Odstraňuje sociální nouzi, napomáhá k soběstačnosti.
pdf verze
doc verze
|
Jak vypadá profil dobrovolníka?
Věk převážně 18 (17) - 35 let, méně již 35 - 60 let. Důležitější
než věk je ovšem ochota nezištně pomoci. Dobrovolník musí
být v takové fyzické a duševní kondici, aby mohl vykonávat
alespoň pomocné stavební práce. Není se však třeba obávat, dosud se nenalezl
žádný český dobrovolník - ačkoli většinu tvořila děvčata -
který by práci nezvládl.
Dobrovolnici pracuji zdarma! Pouze za stravu, ubytování a možnost
kulturního poznání. Stravu a ubytování jim poskytují
organizátoři projektu, kteří zajistí stavební materiál i potřebné
nářadí a připraví vhodnou možnost využití volného času
dobrovolníků. Zde je nutno upozornit na skutečnost, ze projekty
pomáhají řešit sociální nouzi, proto na mnohých projektech mohou
být podmínky, které mohou vytvořit nositele projektu, velice
skromné. I když dobrovolníci pracuji zadarmo, není to žádné
sebeobětovaní. Naopak! V jednotlivých táborech se sejdou lidé z
několika států a národností, kteří se vzájemně obohatí
novými zkušenostmi a jazykovými vědomostmi. Každému se
naskýtá ohromná příležitost, osvojit si navíc ještě nové
řemeslné dovednosti.
Cestovné si dobrovolnici hradí sami. Na cestě do Německa je velmi
výhodné společně cestovat ve skupině až 6 osob na tzv. "Wochenendticket" od
státních hranic až na místo projektu.
Co je zapotřebí si vzít s sebou?
Především dobrou náladu. K tomu dobré pracovní oblečení - rukavice, boty,
pokrývku hlavy, pláštěnku... Protože se nepracuje celých 24 hodin
je dobré přibrat plavky, turistické a sportovní oblečení. Dobra kniha pro
volné chvíle je rovněž vhodnou součástí vybaveni.
Při výjezdu na zahraniční projekt musí každý uzavřít
úrazové a zdravotní pojištěni do zahraničí. Nezapomenout na
nutné léky a „krabičku poslední záchrany“. Je nutno si uvědomovat,
že každý jede na vlastni nebezpečí. Proto je vyžadováno uzavření
pojištěni.
Kdo vezme s sebou svůj oblíbený hudební nástroj, určitě tím nic
nepokazí. Kdo si v zahraničí chce procvičit jazyk, a vůbec, kdo si chce u
domácích obyvatel získat ještě větší sympatie, měl by přibrat
slovník, nebo konverzační příručku patřičné země.
Kdo umí fotografovat, filmovat a nebo jinak zachytit atmosféru pomoci, nezapomenout
vzít s sebou potřebnou techniku a inspiraci. IBO taky potřebuje
zakládat archivní materiál a není nic vhodnějšího, jako diapozitivy, fotografie, video,
digitální filmy nebo jiné záznamy dobrovolníků. Působivost pěkné
kresby, malby nebo karikatury však zatím žádná záznamová
média ještě nepřekonala.
Po ukončení účasti na projektu je zapotřebí napsat vlastní
vyhodnocení projektu a své účasti na něm - analýzu, článek a
podobně, nebo vyplnit alespoň dotazník. Vyhodnoceni nejen napomůže k
vylepšeni podmínek pro další projekty ze strany IBO, je to i velmi dobra sebereflexe pro
dobrovolníka samotného. Je proto dobré psát si deník a pak z něj
čerpat data na hodnoceni či reportáž.
|
