Historie a poslání IBO.

Jejím zakladatelem byl vlámský řádový kněz P.Werenfried van Straaten, který nedávno oslavil své devadesáté narozeniny a krátce na to zemřel. Známý byl pod přezdívkou "Speckpater", když před více jak padesáti lety proslul svým bezmezným nasazením v oblasti humanitární pomoci. Při jednom setkaní s malým děvčátkem, které mu bezelstně řeklo, ze nemají stěnu, na kterou by si mohla pověsit obrázek, který od něj při obdržení jeho balíčku pomoci ještě navíc dostalo, pojal myšlenku, humanitární pomoc realizovat taky formou výstavby obydlí pro tyto chudáky.
Organizace se velmi rychle rozšířila do většiny zemí Evropy a již dlouhou dobu je IBO členem "Coordinating Committee for International Voluntary Service" při UNESCO. Za 50 let své existence IBO bylo vysláno statisíce dobrovolníků na pomoc při výstavbě nebo opravách charitativnich objektů, sakrálních objektů, obydlí pro chudé a mnohočetné rodiny, pro minoritní 
vrstvy obyvatelstva, při výstavbě kluboven a středisek mládeže a dalších bohulibých staveb. I v České republice pomáhali a pomáhají dobrovolnici IBO na mnoha místech.


Jak vypadá tato pomoc?

IBO hledá a vybírá vhodné projekty a organizuje potřebné dobrovolníky na pomoc při jejich realizaci. V roce 2001 bylo schváleno 158 projektů, v roce 2002 dokonce 230 projektů ve 21 nejrůznějších zemích.
Je několik typu dobrovolné pomoci. Běžné turnusy v období od června do záři trvají většinou 3 týdny, což je po zkušenostech optimální čas na to, aby se skupina dobrovolníků většinou v počtu 6 až 12 lidí dokonale sehrála. Pro zájemce, kteří nemohou vynaložit tolik dovolené se snaží IBO organizovat i turnusy čtrnáctidenní. Jsou však i dlouhodobé turnusy v délce až jeden rok.


Jaký motiv má tato pomoc?

"Pomohu! Nebudu o pomoci jenom mluvit. "

Kde se pomáhá?

Pomáhá se tam, kde je to nutné a možné. O prázdninách, o dovolené, bezúplatně Vždy v mezinárodně složených skupinách. Spolu se pracuje, žije, učí se. IBO není klub k debatování a meditování, je to minimálně 8 hodin práce denně, přesto zbývá dostatek času i na debaty a zábavu. Dobrovolná pomoc IBO znamená i převzetí zodpovědnosti za sebe i za druhé, získání 
komunikativních schopností, vyvíjení iniciativy. Samozřejmě zde hraje roli i sklon k dobrodružství, touha poznat jiné země, jiné národy. To není nic negativního. Nesmi se však zapomenout, ze se zde i velmi tvrdě pracuje, večer často bolí ruce, záda. Ale usíná se s dobrým pocitem být užitečným. IBO je příspěvek k dorozumění mezi národy. Odstraňuje sociální nouzi, napomáhá k soběstačnosti.

pdf verze
doc verze

Jak vypadá profil dobrovolníka?

Věk převážně 18 (17) - 35 let, méně již 35 - 60 let. Důležitější než věk je ovšem ochota nezištně pomoci. Dobrovolník musí být v takové fyzické a duševní kondici, aby mohl vykonávat alespoň pomocné stavební práce. Není se však třeba obávat, dosud se nenalezl žádný český dobrovolník - ačkoli většinu tvořila děvčata - který by práci nezvládl.
Dobrovolnici pracuji zdarma! Pouze za stravu, ubytování a možnost kulturního poznání. Stravu a ubytování jim poskytují organizátoři projektu, kteří zajistí stavební materiál i potřebné nářadí a připraví vhodnou možnost využití volného času dobrovolníků. Zde je nutno upozornit na skutečnost, ze projekty pomáhají řešit sociální nouzi, proto na mnohých projektech mohou být podmínky, které mohou vytvořit nositele projektu, velice skromné. I když dobrovolníci pracuji zadarmo, není to žádné sebeobětovaní. Naopak! V jednotlivých táborech se sejdou lidé z několika států a národností, kteří se vzájemně obohatí novými zkušenostmi a jazykovými vědomostmi. Každému se naskýtá ohromná příležitost, osvojit si navíc ještě nové řemeslné dovednosti.
Cestovné si dobrovolnici hradí sami. Na cestě do Německa je velmi výhodné společně cestovat ve skupině až 6 osob na tzv. "Wochenendticket" od státních hranic až na místo projektu.

Co je zapotřebí si vzít s sebou? 

Především dobrou náladu. K tomu dobré pracovní oblečení - rukavice, boty, pokrývku hlavy, pláštěnku... Protože se nepracuje celých 24 hodin je dobré přibrat plavky, turistické a sportovní oblečení. Dobra kniha pro volné chvíle je rovněž vhodnou součástí vybaveni. 
Při výjezdu na zahraniční projekt musí každý uzavřít úrazové a zdravotní pojištěni do zahraničí. Nezapomenout na nutné léky a „krabičku poslední záchrany“. Je nutno si uvědomovat, že každý jede na vlastni nebezpečí. Proto je vyžadováno uzavření pojištěni.
Kdo vezme s sebou svůj oblíbený hudební nástroj, určitě tím nic nepokazí. Kdo si v zahraničí chce procvičit jazyk, a vůbec, kdo si chce u domácích obyvatel získat ještě větší sympatie, měl by přibrat slovník, nebo konverzační příručku patřičné země.
Kdo umí fotografovat, filmovat a nebo jinak zachytit atmosféru pomoci, nezapomenout vzít s sebou potřebnou techniku a inspiraci. IBO taky potřebuje zakládat archivní materiál a není nic vhodnějšího, jako diapozitivy, fotografie, video, digitální filmy nebo jiné záznamy dobrovolníků. Působivost pěkné kresby, malby nebo karikatury však zatím žádná záznamová média ještě nepřekonala.
Po ukončení účasti na projektu je zapotřebí napsat vlastní vyhodnocení projektu a své účasti na něm - analýzu, článek a podobně, nebo vyplnit alespoň dotazník. Vyhodnoceni nejen napomůže k vylepšeni podmínek pro další projekty ze strany IBO, je to i velmi dobra sebereflexe pro dobrovolníka samotného. Je proto dobré psát si deník a pak z něj čerpat data na hodnoceni či reportáž.


Co ještě dodat?

Máte-li dobré kamarády, znáte-li v okruhu svých známých další potenciální dobrovolníky, informujte je o IBO.